- 1. strana
První strana prezentace se zaměřuje na včelu medonosnou a stavbu jejího těla. Návodný text k prezentaci je vhodné doplňovat otázkami na žáky a zapojit je tak do přednášky. Pro tuto stránku je vhodné ukazovátko, kterým ukazujeme na konkrétní části těla včely, které zrovna rozebíráme.
Je vhodné doplňovat otázkami každou stránku prezentace.
“Nejdřív si povíme úplně základní informace, protože každý včelař musí vědět, jak včela vypadá. Všichni asi víte, že včela je hmyz.Hmyzu se také říká bezobratlí, to znamená, že uvnitř těla nemá kosti, ale má pevný povrch těla. Také má tělo složené z článků, kterým se říká hlava, hruď a zadeček. Na hlavě má včela smyslové orgány. Velké složené oči a tykadla. Oči včely nevypadají jako naše, ale blízko sebe má mnoho malých, jednoduchých oček. Na vrchu hlavy má 3 tak zvaná facetová očka. Ty slouží k orientaci, protože včela dokáže vidět polohu slunce na obloze i přes mraky. Tykadly včela vnímá mnoho vjemů, například vůni, teplotu, vlhkost, nebo chuť. Nemá ústa jako my. ale má sosák kterým saje nektar a kusadla. Ty používá při obraně, nebo místo rukou například při úklidu.
Na hrudi má všechny končetiny. Má 3 páry nohou, tedy celkem 6 nohou a dva páry křídel, čili 4 křídla. Na zadním páru nohou si můžete všimnout hustých chlupů. Těm se říká košíčky a včela v nich nosí pyl.
Včela má v zadečku žihadlo na které je napojen jedový váček. Když včela bodne, vytrhne si společně s žihadlem z těla i váček s jedem. Zároveň má ale v zadečku i většinu vnitřních orgánů. My máme orgány v hrudníku, včela má v hrudi ale prakticky pouze svaly, která pohybují křídly. V zadečku má včela žaludek, střevo a třeba i srdce.”
- 2. strana
Kde včelaři chovají včely, popis včelího úlu. Zde děti poprvé používají maketu včelího úlu. Každá skupina dětí má jeden úl. V případě, že vyučující nemá úl, může maketu nahradit vytisklými obrázky. Vhodné obrázky úlů lze nalézt na internetu po zadání klíčového slova “nástavkový úl’. Základem je seznámit děti s jednotlivými částmi úlu.
Pokud chcete chovat včely, potřebujete včelí úl. Dnešním úlům se říká nástavkové úly. Jsou to úly, které je možné rozebrat a včely v nich nestaví plásty volně, přilepené ke stěnám, ale v rámcích, které jsou vyndat. Včelař tedy včelám nepoškodí plástve, když vytáčí med. Každý úl musí mít střechu, aby na včely nepršelo. Jednotlivým bednám se říká nástavky. Každý nástavek má malý otvor který se nazývá očko. Ve dně úlu se nachází hlavní vstup do úlu. Tudy včely vyletují ven a nazývá se česno. Vynález rámků, které se vkládají do úlu a včely v nich staví plásty byl pro chov včel přelomový. Do té doby včelaři neměli velké výnosy medu a při medobraní včelám vždy plástve s medem zničili. Možnost vrátit včelstvům prázdné plástve zpět a možnost velím přidávat, nebo ubírat prostor umožnil včelařům chovat včely efektivně. Důležité je také vyřešit, kam si včelí úl postavíte. Nemůže stát někde, kde by včely mohly někoho poštípat.
- 3. strana
Včelařské vybavení a pomůcky. Přednášející ukazuje žákům reálné včelařské pomůcky, a vysvětluje jejich použití a účel. Pokud přednášející nemá reálné vybavení, využije pouze obrázky v prezentaci. Název jedné z pomůcek děti zjistí formou křížovky.
Když si chce člověk pořídit včely, musí nejprve začít nákupem vybavení. Hlavní je úl, o tom už jsme si povídali. Ale k chovu včel je potřeba spousta dalšího vybavení. My si tady dnes ukážeme ty základní. Jako první je třeba řešit, aby vás včely nepoštípaly. Takže si musíte pořídit klobouk. Případně ještě rukavice, nebo celou kombinézu. Dál už jsou potřeba pomůcky na práci se včelami. Včelař používá hlavně rozpěrák, protože včely k sobě části úlu lepí. Dále včelař potřebuje smetáček. Tím neuklízí včelám úl, ale ometá včely z plástů.
Pak tu máme tuto pomůcku. Jak se jmenuje zjistíte z křížovky.
Je to kuřák. Ten slouží k tomu, aby včely tolik nelétaly z úlu a nesnažily se včelaře poštípat. Naplní se například trouchem, nebo platy od vajíček a to se zapálí tak, aby to jen doutnalo. Kouř včelám není příjemný, schovávají se před ním v úlu a nelétají tolik kolem včelaře.
- 4. strana
Na této straně se děti seznámí s jednotlivými kastami včel v úlu. Opět je dobré zapojit děti dotazy, nejprve na pojmenování jednotlivých typů včel a následně tipovacími otázkami.
V úlu najdete celkem 3 typy včel. Celoročně jsou tam dva a v sezóně všechny tři. Začneme zleva. První jsou dělnice To jsou samičky, které nemohou klást vlastní vajíčka, ale starají se o všechny práce. Když se dělnice vylíhne je z ní nejprve mladuška, tedy včela která ještě nelétá ven ale pracuje uvnitř úlu. Uklízí, stará se o larvy nebo o matku, staví plásty, zpracovává nektar na med a hlídá úl. Následně se stane létavkou – včelou co létá mimo úl. Nosí vodu, nektar, pyl a propolis. A má také žihadlo a jedový váček. Dělnice žije jen zhruba dva měsíce. Ale tak zvaná zimní generace vydrží celou zimu.
Další včela je matka. Ta je v úlu vždy jen jedna a jako jediná klade vajíčka. Je tedy opravdu matkou všech včel v úle. Nedělá nic jiného. Krom několika výletů mimo úl poté, co se vylíhne kvůli tomu, aby se spářila úl neopouští. Jen klade vajíčka. Dělnice se o ní starají, čistí jí a krmí.
Poslední typ včel v úlu jsou trubci. To jsou včelí kluci. Nemají v úlu žádnou práci. Jen vyletují ven, aby se spářili s matkami z jiných úlů. Ve včelstvu jsou jen od jara do konce léta. Zimu v úlu totiž přečkává jen menší část dělnic a matka. Dělnice trubce z úlů na konci léta vyženou.
tipovací otázky:
Kolik najdete v úlu v sezóně včel? Cca 60 000, v zimě cca 10 – 12 000. Většina dělnice, 1 matka a vždy několik set trubců.
Kolik matka v sezóně naklade vajíček? Cca 2000 denně
Jak dlouho žije matka? Přirozeně až 5 let, včelaři matky po 2 letech mění.
Kdo má žihadlo? Dělnice ano, matka ano ale prakticky neštípe, trubec žihadlo nemá
Po tipovacích otázkách přichází skupinový úkol pro děti. V ukázkovém úlu má každá supina rámky s fotografiemi plástů. Na jednom z plástů se nachází matka. Úkolem dětí je matku najít. Pokud nemáte k dispozici maketu úlu s fotorámky, využijte k tisku přiložené obrázky pláství.
Každý správný včelař musí umět na plástu najít matku. Bez matky včelstvo nefunguje, proto je nutné vědět, jak vypadá. Na plástech, které máte před sebou je matka také. Včelaři si matky pro usnadnění práce často značí, vaše matka má mezi křídly na hrudníku bílou tečku.
- 5. strana
Včelařský rok, fungování včelstva v průběhu celého roku a na to navázané práce včelaře. Na obrázku včelařského roku ukazujeme v průběhu výkladu zejména změny ve velikosti včelstva v průběhu roku.
Včely mají celý rok co dělat a neřídí se naším kalendářem. Jednotlivé části včelařského roku nezačínají konkrétním datem, ale vše je závislé na počasí v daném roce. Včelařský rok má 6 částí a některé z nich je ještě dál dělí. Jednotlivé fáze včelařského roku začínají podle květu konkrétních rostlin a stavu, ve kterém je včelstvo. Včelařský rok začíná předjařím na začátku března, kdy už matka klade vajíčka a začínají se líhnout nové včelky. Jakmile začnou kvést první stromy včely sbírají pyl. Na konci února, nebo v březnu kvetou lísky, vrby a olše. Včelař v tuto dobu musí zjistit, jestli jeho včelstvo přežilo zimu. Jak to udělá? V tuto dobu ještě nebude otevírat úl, protože je příliš velká zima. Stačí se dojít ve slunečný den, kdy je teplota vyšší, než 10°C podívat před úl. Pokud včely vyletují ven, včelstvo je v pořádku. Později, v dubnu a květnu už kvete spousta květin, včely sbírají nektar a jejich počet v úlu se zvětšuje. Včelař musí poznat, které rostliny jsou pro včely důležité a které ne.
Nyní si žáci zkusí tipovat, na kterých druzích rostlin včely sbírají které suroviny. Každá skupina dostane obrázek s 4 druhy rostlin (nebo je přednášející může promítnout k prezentaci). A skupiny budou hádat, co včel na daných druzích sbírají.
vrba jíva – zdroj pylu na jaře
ostružiník maliník – zejména nektar
lípa srdčitá – bohatý zdroj pylu i nektaru
pšenice setá – je travina, včely na ní nesbírají nic
Včelař přijde k úlu a zjistí, že se mu tam včely už nevejdou. Co udělá? Je potřeba včelstvu přidat další nástavek s rámky. Tomuto nástavku se říká medník. Včely do něj budou ukládat med. V květnu a červnu se včely rojí. Jedno včelstvo se rozdělí na dvě. Jedna polovina zůstane v úlu a druhá společně s matkou si odletí hledat nový domov. Tak se včely rozmnožují. Od května do července také probíhá vytáčení medu. Jak dostaneme med z plástů v úlu na náš chleba? Vytáčení medu začíná na včelnici, včelař vyndá plásty s medem a omete z nich smetáčkem včely, Poté plásty odveze pryč ze včelnice do místa, kde má připravený medomet. Nejprve je potřeba speciální vidličkou, které se říká odvíčkovací seškrábnout vosková víčka z plástů. Pak se plásty dají do medometu a díky odstředivé síle z nich med vyteče ven.
Zde se žákům předvede vytáčení medu na reálném ručním medometu. Žákům se ve skupinkách ukáže, jak medomet funguje a vysvětlí se princip odstředivé síly. pokud přednášející nemá medomet, lze žákům pustit vhodné video, případně simulovat odstředivou sílu točením jiného předmětu.
Během jara a léta se snaží nashromáždit co nejvíce medu, aby přežily zimu. V září už pro včely pomalu začíná zima, matka přestává klást a počet včel v úlu se snižuje. Jakmile je venku méně než 10°C včely už nemohou létat ven a sedí blízko u sebe v zimním hroznu. Tak přečkají celou zimu, sedí blízko u sebe, třesou svaly a tím tvoří teplo a jedí zásoby medu, nebo cukru. Proč cukru? Když včelař med vytočí z úlu, nemůže nechat včely hladové. A včely už by si nestihly donést dost zásob. Musí jim proto dát roztok cukru a vody. Na zimu každé včelstvo potřebuje zhruba 20 kg.
Prezentaci můžeme zakončit kontrolními otázkami na skupinky dětí o tématech, která jsme probírali.
Kolik má včela nohou? 6
Kolik má včela křídel? 4
Jak dlouho žije matka? přirozeně až 5 let, včelaři matku mění po 2 letech
Co včely sbírají v přírodě? nektar, pyl, propolis
Co je to česno? hlavní vstup do úlu
Proč včely tvoří med? otrava pro dospělce, částečně pro larvy, zásoby na zimu
Kdo ve včelstvu klade vajíčka? pouze matka