1. strana
První strana prezentace se zaměřuje na včelu medonosnou a stavbu jejího těla. Návodný text k prezentaci je vhodné doplňovat otázkami na žáky a zapojit je tak do přednášky. Pro tuto stránku je vhodné ukazovátko, kterým ukazujeme na konkrétní části těla včely, které zrovna rozebíráme.
Je vhodné doplňovat otázkami každou stránku prezentace.
“Nejdřív si povíme úplně základní informace, protože každý včelař musí vědět, jak včela vypadá. Všichni asi víte, že včela je hmyz.Hmyzu se také říká bezobratlí, to znamená, že uvnitř těla nemá kosti, ale má pevný povrch těla. Také má tělo složené z článků, kterým se říká hlava, hruď a zadeček. Na hlavě má včela smyslové orgány. Velké složené oči a tykadla. Oči včely nevypadají jako naše, ale blízko sebe má mnoho malých, jednoduchých oček. Na vrchu hlavy má 3 tak zvaná facetová očka. Ty slouží k orientaci, protože včela dokáže vidět polohu slunce na obloze i přes mraky. Tykadly včela vnímá mnoho vjemů, například vůni, teplotu, vlhkost, nebo chuť. Nemá ústa jako my. ale má sosák kterým saje nektar a kusadla. Ty používá při obraně, nebo místo rukou například při úklidu.
Na hrudi má všechny končetiny. Má 3 páry nohou, tedy celkem 6 nohou a dva páry křídel, čili 4 křídla. Na zadním páru nohou si můžete všimnout hustých chlupů. Těm se říká košíčky a včela v nich nosí pyl.
Včela má v zadečku žihadlo na které je napojen jedový váček. Když včela bodne, vytrhne si společně s žihadlem z těla i váček s jedem. Zároveň má ale v zadečku i většinu vnitřních orgánů. My máme orgány v hrudníku, včela má v hrudi ale prakticky pouze svaly, která pohybují křídly. V zadečku má včela žaludek, střevo a třeba i srdce.”
2. strana
Na této straně se řeší včelí obydlí. Z obrázků mají děti vybrat, kde včely mohou mít domov a kde ne. Drtivá většina dětí zde udělá chybu. Označí jako obydlí pro včely včelí úl a báň na stromě a nikoliv dutinu stromu.
Každá včela ale musí někde bydlet. Včely se umí velmi dobře orientovat a i z poměrně velké dálky trefí do svého obydlí. Umí se výborně orientovat podle polohy slunce. A kam se taková včela může vrátit? Zde na obrázku máte různá místa, budu na ně postupně ukazovat a říkejte buď ANO nebo NE podle toho, zda v tím místě mohou žít včely.
Včely, které žijí v přírodě a nechová je člověk potřebují nějakou dutinu. Nejčastěji je to dutina stromu. Včely, které chová člověk žijí ve včelích úlech. Ale v báni pověšené na stromě najdete jen vosy, nebo sršně. Včela si neumí postavit vnější obal svého hnízda, ale pouze voskové plástve. Potřebuje tedy nějakou dutinu, aby jí na plástve nepršelo.
3. strana
Krátké seznámení s historií chovu včel.
Včely, které nechová člověk žijí v dutinách stromů, nebo jiných podobných místech, například pod střechami domů a podobně. Lidé začali včely chovat už před několika tisíci let. Na začátku si jen označili stromy, kde se včely usadily a chodili vybírat med. Ale později lidem došlo, že nemusí běhat po lese. Začali vyrábět klát. To jsou duté špalky se střechou, vletovým otvorem pro včely a větším otvorem vzadu, kudy mohl dovnitř včelař. Na dalším obrázku je košnice, což je úl, který je upletený ze slámy. Tvar košice vám možná něco připomíná. Podle košnic se na vánoce peče cukroví vosí hnízda.
4. strana
Zde děti poprvé používají maketu včelího úlu. Každá skupina dětí má jeden úl. V případě, že vyučující nemá úl, může maketu nahradit vytisklými obrázky. Vhodné obrázky úlů lze nalézt na internetu po zadání klíčového slova “nástavkový úl’. Základem je seznámit děti s jednotlivými částmi úlu. Děti dostanou ve skupinkách úkol v podobě křížovky. Jednotlivé otázky křížovky se týkají informací, které děti už v rámci přednášky slyšely. Tajenka křížovky jim zodpoví otázku jak se říká hlavnímu vstupu do úlu. Pro žáky prvních ročníků, kteří ještě nezvládají tak dobře psát přednášející křížovku promítne na interaktivní tabuli a vyplní dle odpovědí žáků.
V dnešní době se už kláty ani košnice nepoužívají. Dnes včelaři chovají včely v takzvaných nástavkových úlech. Jsou to úly, které je možné rozebrat a včely v nich nestaví plásty volně, přilepené ke stěnám, ale v rámcích, které jsou vyndat. Včelař tedy včelám nepoškodí plástve, když vytáčí med. Každý úl musí mít střechu, aby na včely nepršelo. Jednotlivým bednám se říká nástavky. Každý nástavek má malý otvor který se nazývá očko. Ve dně úlu se nachází hlavní vstup do úlu. Tudy včely vyletují ven. Jak se mu říká zjistíte z křížovky.
5. strana
Na této straně se děti seznámí s jednotlivými kastami včel v úlu. Opět je dobré zapojit děti dotazy, nejprve na pojmenování jednotlivých typů včel a následně tipovacími otázkami.
V úlu najdete celkem 3 typy včel. Celoročně jsou tam dva a v sezóně všechny tři. Začneme zleva. První jsou dělnice To jsou samičky, které nemohou klást vlastní vajíčka, ale starají se o všechny práce. Když se dělnice vylíhne je z ní nejprve mladuška, tedy včela která ještě nelétá ven ale pracuje uvnitř úlu. Uklízí, stará se o larvy nebo o matku, staví plásty, zpracovává nektar na med a hlídá úl. Následně se stane létavkou – včelou co létá mimo úl. Nosí vodu, nektar, pyl a propolis. A má také žihadlo a jedový váček. Dělnice žije jen zhruba dva měsíce. Ale tak zvaná zimní generace vydrží celou zimu.
Další včela je matka. Ta je v úlu vždy jen jedna a jako jediná klade vajíčka. Je tedy opravdu matkou všech včel v úle. Nedělá nic jiného. Krom několika výletů mimo úl poté, co se vylíhne kvůli tomu, aby se spářila úl neopouští. Jen klade vajíčka. Dělnice se o ní starají, čistí jí a krmí.
Poslední typ včel v úlu jsou trubci. To jsou včelí kluci. Nemají v úlu žádnou práci. Jen vyletují ven, aby se spářili s matkami z jiných úlů. Ve včelstvu jsou jen od jara do konce léta. Zimu v úlu totiž přečkává jen menší část dělnic a matka. Dělnice trubce z úlů na konci léta vyženou.
tipovací otázky:
Kolik najdete v úlu v sezóně včel? Cca 60 000, v zimě cca 10 – 12 000. Většina dělnice, 1 matka a vždy několik set trubců.
Kolik matka v sezóně naklade vajíček? Cca 2000 denně
Jak dlouho žije matka? Přirozeně až 5 let, včelaři matky po 2 letech mění.
Kdo má žihadlo? Dělnice ano, matka ano ale prakticky neštípe, trubec žihadlo nemá
Po tipovacích otázkách přichází skupinový úkol pro děti. V ukázkovém úlu má každá supina rámky s fotografiemi plástů. Na jednom z plástů se nachází matka. Úkolem dětí je matku najít. Pokud nemáte k dispozici maketu úlu s fotorámky, využijte k tisku přiložené obrázky pláství.
Každý správný včelař musí umět na plástu najít matku. Bez matky včelstvo nefunguje, proto je nutné vědět, jak vypadá. Na plástech, které máte před sebou je matka také. Včelaři si matky pro usnadnění práce často značí, vaše matka má mezi křídly na hrudníku bílou tečku.
6. strana
Vývojový cyklus včely, vysvětlení pojmu proměna dokonalá. Na obrázku v prezentaci je vysvětlen vývojový cyklus včely včetně doby trvání. Děti si následně zkouší stavění pláství (motorické cvičení). Pokud přednášející nemá model skládacích pláství, lze je nahradit grafomotorickým cvičením v podobě spojovačky do tvaru šestiúhelníkových pláství. Vzhled otevřeného a zavíčkovaného plodu si mohou děti prohlédnout na fotorámcích, nebo obrázcích s matkou, které používaly u předchozí strany prezentace.
Nyní již víme, jak včela vypadá, kde žije a jaké máme typy včel. Kde se ale včely berou? Vývoj včely je docela složitý a trvá dlouho. Začne tím, že matka do buňky plástu naklade vajíčko. Za 3 dny je z vajíčka larvička, kterou dělnice krmí. A to tak, že jí do buňky nandají tolik potravy, že v ní larva doslova plave. Dostává tak zvanou mateří kašičku, to je speciální směs, kterou včely tvoří přímo ve svém těle. Po několik dnech začnou larvám dávat směs medu a pylu. Pouze larvu, která bude matkou krmí mateří kašičkou celou dobu. Larva se krmí zhruba týden u každého typu včely je to jinak. Pak dělnice uzavřou buňku voskovým víčkem, tak zvaně buňku zavíčkují. A nastává velká proměna. Z larvy, která připomíná tlustého červa se po 7 až 13 dnech stane dospělá včela. Každý plást je potřeba postavit a to mají na starosti včel stavitelky, kousk vosku vylučují ze žláz na zadečku, vosk pak rozžvýkají kusadly a postupně lepí k sobě.
strana 7
Včelí produkty, jejich vznik a důležitost pro člověka a včely. Opět je vhodné zapojit děti do výkladu otázkami.
To hlavní, proč se o včely tak zajímáme je samozřejmě med. Med umí dělat i čmeláci, ale dělají ho jen trošku. Jen tolik, co zrovna potřebují pro své larvy. Proč včely dělají med a na co ho mají. A proč ho mají tolik?
Včely tvoří med jako krmivo pro dospělce, částečně pro larvy a jako zásobu potravy na zimu.
Často se říká, že včely na květech sbírají med. To ale není pravda. Co je v květech? Nektar je sladká šťáva, kterou květiny produkují pro včely. Ale ne proto, že by jim chtěly udělat radost. Květiny pomocí nektaru lákají včely aby vlezly do květů a nachytaly na sebe pylová zrna. Pomocí pylu, který se dostane do dalších květů stejného druhu rostliny se rostliny rozmnožují. Bez toho, aby se do květu dostal pyl z jiného květu nevznikne plod a tím pádem ani semena, ze kterých vyrostou nové rostliny. Včely sbírají nektar, nasávají ho sosákem do volátka a nosí do úlu. Tam si včely nektar mezi sebou předávají do volátek, ukládají ho do buněk a odpařují z něj vodu. Až po tomto všem můžeme říkat, že je to med. Víte, co znamená květový a co lesní, nebo medovicový med?
Květový med vzniká z nektaru, který včely seberou na květech rostlin. Lesní med je nesprávné označení pro med medovicový. Ten vzniká tak, že včely sbírají medovici, to jsou kapičky sladké šťávy, které vylučují mšice, které sají na listech stromů.
Včely ale sbírají i pyl. Je pro ně také důležitý jako potrava, krmí jím larvy. Pyl včely nosí na posledním páru nohou, kde mají pro tyto účely zvláštní chloupky, tomuto místu se říká košíčky. I pyl včely v úlu ukládají do buněk plástů.
Včely ještě sbírají i propolis. Ten včely nepoužívají k jídlu. Je to něco jako pryskyřice – smůla ze stromů. Nahrazuje včelám v úlu lepidlo a dezinfekci. My lidé si od včel propolis bereme stejně jako med a používáme ho například do mastiček.
Nyní si děti zkusí tipovat, na kterých druzích rostlin včely sbírají které suroviny. Každá skupina dostane obrázek s 4 druhy rostlin (nebo je přednášející může promítnout k prezentaci). A skupiny budou hádat, co včel na daných druzích sbírají.
vrba jíva – zdroj pylu na jaře
ostružiník maliník – zejména nektar
lípa srdčitá – bohatý zdroj pylu i nektaru
pšenice setá – je travina, včely na ní nesbírají nic
strana 8
Včelařský rok a fungování včelstva v průběhu celého roku. Na obrázku včelařského roku ukazujeme v průběhu výkladu zejména změny ve velikosti včelstva v průběhu roku.
Včely mají celý rok co dělat a neřídí se naším kalendářem. Včelařský rok začíná od února, nebo začátku března, kdy už matka klade vajíčka a začínají se líhnout nové včelky. Jakmile začnou kvést první stromy včely sbírají pyl. Na konci února, nebo v březnu kvetou lísky, vrby a olše. Později, v dubnu a květnu už kvete spousta květin, včely sbírají nektar a jejich počet v úlu se zvětšuje. V květnu a červnu se včely rojí. Jedno včelstvo se rozdělí na dvě. Jedna polovina zůstane v úlu a druhá společně s matkou si odletí hledat nový domov. Tak se včely rozmnožují. Od května do července také probíhá vytáčení medu. Během jara a léta se snaží nashromáždit co nejvíce medu, aby přežily zimu. V září už pro včely pomalu začíná zima, matka přestává klást a počet včel v úlu se snižuje. Jakmile je venku méně než 10°C včely už nemohou létat ven a sedí blízko u sebe v zimním hroznu. Tak přečkají celou zimu, sedí blízko u sebe, třesou svaly a tím tvoří teplo a jedí zásoby medu, nebo cukru. Proč cukru? Když včelař med vytočí z úlu, nemůže nechat včely hladové. A včely už by si nestihly donést dost zásob. Musí jim proto dát roztok cukru a vody. Na zimu každé včelstvo potřebuje zhruba 20 kg.
Prezentaci můžeme zakončit kontrolními otázkami na skupinky dětí o tématech, která jsme probírali.
Kolik má včela nohou? 6
Kolik má včela křídel? 4
Jak se jmenuje včelí sameček? trubec
Co včely sbírají v přírodě? nektar, pyl, propolis
Co je to česno? hlavní vstup do úlu
Proč včely tvoří med? otrava pro dospělce, částečně pro larvy, zásoby na zimu
Kdo ve včelstvu klade vajíčka? pouze matka